Mobil do školy

Mobilní telefon je už něco, co má opravdu každý člověk. Abych se vám přiznala, já mám mobilní telefon už od svých osmi let. A od rodičů jsem si ho opravdu vydupala a vyprosila. Strašně moc bych si přála mobilní telefon, ale opravdu dlouhou dobu mi ho rodiče nechtěli vůbec pořídit. Říkali mi, že se ve škole špatně učím. takže si nic prý zasloužím. Nicméně ale když jsem potom chodila do páté třídy, tak mi rodiče mobilní telefon konečně pořídili.

S mobilem taky relaxuji.

Byla jsem z toho opravdu nadšená a byla jsem rodičům vděčná. Taky to dopadlo tak, že jsem se začala lépe učit. A potom jsem si řekla, že s mobilním telefonem si taky budu více hrát a taky se na něm učit. Protože jsem taky zjistila, že na mobilním telefonu se dají stáhnout různé informace, se kterými potom můžu taky pracovat. Na mobilním telefonu ve škole jsem kdysi měla taky samozřejmě kalkulačku. Takže to je výhodné, že alespoň nemusím nosit s sebou tolik věcí. Mobilní telefon a kalkulačka je opravdu perfektní. Byla jsem za to velice ráda. Takže jsem potom rodičům řekla že jim moc děkuji za tento telefon, který mi opravdu hodně pomohl navíc taky bylo prima, že mnoho mých spolužáků ve třídě taky už mělo mobilní telefon, takže jsme taky fotili různé fotky spolu a taky jsme si psali zprávy anebo volali.

Na mobilu se dá taky učit.

To je vlastně taky dobré, že když má dítě mobilní telefon, tak se taky učí více k mobilním telefonům a taky technologii. Nebo děti nemají mobilní telefon, protože s ním neumí zacházet nebo ještě třeba ho vůbec nechtějí. To jsme se taky už poslední dobou setkala s tím, že mnoho dětí ano nechce ani mobilní telefon, prý jim stačí tablet nebo notebook. Sice je to taky pravda, že děti nemusejí mít všechno, ale na druhou stranu je to zase od nich pěkné, tak si všechno nevydupou. Já jsem asi tedy byla přesný opak, protože já jako dítě jsem si prý mnoho věcí skoro vydupala.